Podzimky 1998 v Líšném je jedna z akcí, na kterou moc vzpomínám. Doufám, že nejen já. Zkuste se zeptat Jardy, co našel za záclonou při úklidu, Nikity, proč se vžilo "Kakao minimálně", Rámy, čím jsme v noci zakopávali poklad...

(Chroust udílí kliky)
Tak deset. Pět. Ste začátečníci.

(po zjištění, že se v tělocvičně nedá hrát fotbal, protože v oknech nejsou mříže)
Losos : To neva, třeba sou zvenku.

Chroust: Prosily nás, abysme jim sundali kozu,…koně, …nebo co to bylo… žirafu…
Vojta : Moment, zeptáme se takle Chrouste : Jaká ještě znáš zvířátka?

Kolik je hodin? Stopař : (pohlédne na zářivku na stropě) 18:20, poznám to podle světla.

Stopař : Rozecpi si uši

Ráma : (vychloubačně) Schválně, co si myslíte, že všechno v tý usárně je?
Bobr : Líba

Seriál:
Vojta: Chybí nám pět lidí!
Bobr : A kdo?
Ráma : Chroust a holky.
Bobr : Tak dem.

Vojta: Hele, viděls Fili?
Ráma: Šest.

Ráma: Bobře, ztratilo se nám šest lidí.
Bobr : A kam šli?

Ráma: Hele, kde je Bobr?
Rejsek: To nevadí, řekni sedum a dem.
Konec seriálu

(Nikita vybaluje sušenky)
Chroust : Ty kouříš?

("rodinná hádka")
Kari :Dneska spíš v obejváku.
Vojta : To těžko v naší garsonce.

Zakopávání tatranek
Nikita: Nechci nic řikat, ale myslim, že tudy by to mohlo jít lííííááááá….. NEMOHLO.

Vojta: No, Rámo, to je dobrá cesta, ale tady by se dalo myslim líp …. Spadnout.

Chroust : (autentický záznam osobitosti smíchu) He……hehe….hehuhihi…..hoa..HÁÁ!!!

Vojta : Tos nikdy neviděla teleskopickou tkaničku?

Kari : To sme brali v bižuli.
Nikita : (spolužačka) No, my taky.

Nekecej a vyprávěj!

Mluví moc potichu!
Von eště nezačal.

Chroust : Moje ideální holka by neměla bejt jako Bobr.

Bobr : Jako že maj v zologický kufry?

Sexuální poradna u Dr. Bobra

Night club u červené lampičky

Kari : Kam jdeš?
Vojta: Jedu s Danou.
Kari : Dana někam jede?
Vojta : No, zjišťovat ty autobusy.
Kari : Ty jedeš s ní?
Vojta : Ne, poletím vedle ní letadlem.

Rychlíku, nemáš zadní desku ? (?!)

Bobře, co kdyby na tebe Petra spadla?
Podle toho, jak by spadla.

Chroust : Kdo chce, může jít spát…..NÉÉÉ ! Nikdo nepude spát, dyť je sedum hodin!

Slim : Já se chci nechat znásilnit první!

Ráma : (usiluje o sázku) Co dostanu, když se vykoupu v jezeře?
Jarda : Rýmu.

Kari : Je tady Praha?
Vojta : No jasně, na mapě Českýho ráje je vždycky Praha.

Kari : Měla bych si vzít kapucu, táhne mi na nohy.

Jarda . Viděl sem zajímavou knížku.
Kari : Sex po čtyřicítce?
Jarda : Ne
Kari : Sex před patnáctkou?

Kari : (Ráma ladí kytaru) Hele, já sice nemám sluch, ale tohle asi nebude písnička…

Pozvání na sedm chlebů k Mordlochovi

(zpět)...Ve vesnici jsme se chtěli zeptat prvního člověka, kde je zde škola. Ale ona to byla paní ředitelka čekající na nás. Viděla, jak je nás málo a jen konstatovala: "Moc vás teda není." Na víc se už nezmohla, protože jsme se jí chytli a musela nás odvést do školy s černými myšlenkami: "Na to zas padne mejdla-peněz", nám ukázala také celou školu a my jsme se začali zabydlovat v malé tělocvičně a rovnou jsme rozjeli turnájek ve sqošbalku. Nulita vybrala peníze a poté co zaplatila, šla nám dělat večeři, polévku gulášovů. Potom co jsme dohráli a dojedli večeři, museli jsme si ihned při mytí nádobí zahrát pexeso se státními vlajkami. Pak se ještě dohrával sqošbálek, kopali jsme si ve vzduchu s fotbalákem a pokoušeli se i o ping-pong, ale pro únavu se pomalu šlo spát. Hlavně Vojta vypadal unaveně, div že nezačal zase blouznit. Ráno nás vytrvale budilo zvonění a připomínalo nám minulý víkend na CVVZetce. Vstávali jsme pomalu mezi osmou a devátou, ale jak šlo o jídlo, musel být každý v jídelně, aby na něj něco zbylo. Těšili jsme se, že ráno uvidíme rozhled na elektrárnu, ale počasí nás zklamalo. Byla mlha naprostá jako mléko. Přesto jsme šli na plánovanou procházku. Toto počasí ukázalo přírodu z mnohých zvláštních pohledů, které pohotově fotili naši dva fotografové. Za vesnicí byla policejní stanice a málem by nás sežral pes, nebýt toho, že byl uzavřen v autě. Ten na nás tak slintal a štěkal, že jsme dostali hlad. Asi po kilometru jsme došli k lesu, kde začínalo CHKO Kokořínsko, ale to nikomu nebránilo ještě před začátkem lesa udělat skládku. Samozřejmě papíry ze skládky létaly do celého lesa. Nehledě na pneumatiky, které jako by zázrakem také létaly...pokračování zde.